Dotazy, nápady a názory, prosím SEM ! Kontakt: s.exnarova@seznam.cz, nebo Facebook

Tip na článek: Chov šneků

Říjen 2013

Historie koček

31. října 2013 v 16:05 | Šárka Exnarová |  Kočky a koťata

Kočka je lidmi chována už po celá tisíciletí v různých částech světa a tak není divu, že se stala součástí mnoha kultur. Snad žádné zvíře nemělo tak různorodou pověst, byla vnímána jako božstvo i služebník satana. Pojďte se vydat napříč časem a poznej, jaké zajímavé zvíře kočka je!


Kočka a umění - starověk

Domestikace šelmy

Kočka domácí je pravděpodobně zdomestifikovaným potomkem kočky divoké.
První důkazy o chovu kočky domácí pocházejí z Turecka z doby před 8000 lety.

Mourovatá bohyně

Zřejmě nejlépe se měly kočky ve starém Egyptě. Byly spojovány s bohyní krásy a plodnosti Bastet a bylo s nimi stejně zacházeno. Egypťané je uctívaly jako božstvo, jejich zabití se trestalo smrtí a měli se často lépe než někteří lidé. Na čtyřnohé "bohy" se samozřejmě nezapomínalo ani po jejich úhynu. Dostávalo se jim královských pohřbů a byli balzamovány podobně, jako faraoni. Díky tomu se nám do dnes zachovali dokonalé zvířecí mumie. Jejich rodina také držela smutek.

Kočka záchranář

Kočky však byli, uctívány i v jiných kulturách. Na příklad jedna pověst praví, že také Mohamed vlastnil kočku Muezzu, která mu zachránila život před hadím uštknutí. Ať už je tento příběh pravdivý, nebo ne, je jisté že v Islámu jsou kočky ctěny dodnes a jsou, na rozdíl od psů vítanou společností u modliteb.
Podobná kočka záchranářka měla prý existovat i v Japonsku. Maneki Neko, neboli mávající kočka měla údajně tlapkou přivolat krále a dostat ho tak z dosahu blesku. Její sošy můžeme vidět v některé z japonských restaurací, kde je vystavena pro štěstí.

kacouy.blog.lemonde.fr

Maneki Neko si našla místo v Japonském umění
 
Čarodejnice

Naopak ve středověké Evropě se lidé ke kočkám chovali velice krutě- spojovali je s černou magií a upalovali na hranici, stejně jako jejich majitelky. Ušetřena byla pouze ta zvířata, která měla na srsti boží vzor připomínající písmeno "M", což mělo, alespoň podle církve, znamenat smilování panenky Marie (takových koček je samozřejmě málo). Nebýt konce honů na čarodějnice, byli by kočka (v Evropě) vyhubeny. Jen si představte, jak by svět vypadal bez našich mourovatých bohyní...



Nový vzhled webu!

29. října 2013 v 10:00 | Šárka Exnarová |  Blog
Dnes jsem vytvořila nový vzhled webu! snad se bude líbit.

Jak zabavit morčata

22. října 2013 v 10:12 | Šárka Exnarová |  Hlodavci
Morčata jsou opravdu neposední mazlíčci a proto potřebují stále něco dělat. Jak ale takové čiperné zvířátko zabavit?


V kleci:
Morčata stráví většinu svého času v kleci a tak je důležité, aby se v ní nenudila. Stačí maličkosti, jako třeba takový květináč. Budeš se divit, jaká legrace může být s tak obyčejnou věcí. Zvířátka si u něj hrají, přeskakují ho a schovávají se uvnitř. Dále můžeš morčeti ušít látkový míček a naplnit ho zrním (v případě, že by tvůj mazlíček hračku rozkousal, slouží jako bezpečná výplň). Využít se dá i starý kus látky. Stačí ho jen napnout ve vhodné výšce klece, přivázat a houpací "síť" je na světě!

Spousta hraček se dá, samozřejmě koupit. Mezi nejoblíbenější hračky patří koule na seno, které nabízí skvělé zpestření krmení. Morčata si jinak zamilují každou prolézačku, tak proč jim ji nepořídit?

Mimo klec:
Důležitá je možnost volného výběhu. Pokud budeš morčátko pouštět v bytě, dávej dobrý pozor na dráty, zásuvky a jiné nebezpečí. Naopak venku dávej pozor na psi, kočky a dravé ptáky. Dozor je vždy nutný.

Morčata milují mazlení a tak je na místě si morče často (pokud má na to náladu) vytáhnout a pochovat.


Animal-blog-club

18. října 2013 v 9:01 | Šárka Exnarová |  Animal-blog-club
Dnes jsem založila nový klub zvířecích blogů!

Animal-blog-club je tu pro všechny milovníky zvířat a pomáhá propagovat jejich blogy. Celý klub je založen na vládě členů a nemá proto žádného ředitele (každému věrnému členovi bude jednou sděleno heslo). Tak neváhej a přidej se! Pravidla vstupu ZDE.

Chov chameleona

16. října 2013 v 11:20 | Šárka Exnarová |  Terarijní zvířata
Chameleoni jsou fascinující tvorové, jejich chov je ale složitý. Co všechno je nutno zajistit a jak udělat svého nového mazlíčka šťastným? Vše potřebné se dočteš v následujích řádcích!

true-wildlife.blogspot.com

Chameleon- neuvěřitelný plaz
Chameleoni jsou od pohledu zvláštní. Nejen že dokáží měnit barvu podle potřeby, pozornost si zaslouží také jejich jedinečné oči, které dokáže otáčet naprosto nezávisle na sobě. Je známo nad sto padesát druhů, další čekají na objevení.

Terárium
Jelikož chameleoni dorůstají délky nejčastěji 40cm (existují však mnohem menší druhy), potřebují terárium o minimální velikosti 50x50x100 cm. Pro chov více jedinců je nutno vypočítat pro každého prostor koeficientem 1,5-2.

Každý milovník zvířat si přeje, aby se u něj zvířata cítili doslova jako doma. Proto je nutné zařídit pro ně správné životní podmínky. Těch můžeme docílit pomocí UV lamp, topení do terária, vodních čerpadel, větví a rostlin.

Potrava
99% potravy chameleonů tvoří živý hmyz. Pozorování lovu je úžasný zážitek, na který se těší mnoho chovatelů.
A jak často krmit? Záleží na velikosti plaza. V případě středně velkého chameleona jsou to asi 3 cvrčci 3x týdně.

Rozvrh péče:
Každý
den
---------
1x za více týdnů
------
1x za pár měsíců
-------
kontrola terária
leštění teráriaVýměna substrátu
odstraňování trusukypřeníúklid
výměna vody

Koupě
Správný výběr je zásadou. Pro začátek doporučuji vybrat si menší a méně náročný druh (chameleoni se celkově hodí pro zkušené chovatele). Zeptejte se odborníka.

Chameleoni nejsou příliš společenská zvířata a pokud chcete chovat více jedinců, je třeba sestavit vhodnou skupinku. Dva samci nejsou vhodnou volbou, lepší je si pořídit páreček (samci se dožívají 5-10 let, samičky jen 3-5). POZOR! Dávejte pozor, aby slabší zvířata nehladověla, poněvadž o potravu se bojuje.

Vyplašený chameleon
Chameleoni jsou až přecitlivělá zvířata. Potřebují klid, na stres mohou i uhynout. Poučení- bafat na chameleona se nevyplácí.


Neobvyklá zvířata? Přečtěte si článek o chovu ježků!

Hlasujte pro Happyho!

11. října 2013 v 18:37 | Šárka Exnarová
Tak jsme našeho milovaného pejska přihlásili do soutěže o nejlepšího mazlíčka. Halsovat můžeš ZDE. Děkuji!

Přečti si také Jak Happy honil ovce!



Deky pro koně

8. října 2013 v 18:16 | Šárka Exnarová |  Koně
Deky. Jsou běžnou součástí života mnoha koní a chrání je před deštěm, chladem, hmyzem i prachem. Jak se v nich však vyznat a jaký typ je pro tvého koně nejlepší?

Fleecová deka pro koně na přepravu a odpocování


Deky jsou pro koně velice důležité a pomáhají předejít mnoha různým problémům. Existuje mnoho druhů dek, a každý má jiný účel, od udržování teploty po ochranu proti komárům a mouchám. Více se dočteš v následujících řádcích.

Venkovní deky:
Klasické, venkovní deky se skládají ze tří vrstev a udržují koně v teple a suchu. Jsou navrženy specíálně tak, aby koni nebránili v pohybu a on se mohl volně pást. Navíc jen tak nespadnou, poněvadž se uchycují na břiše, kolem stehen a zapínají se na hrudi.

Stájové deky:
Stájové deky jsou mnohem pohodlnější a prodyšnější než ty venkovní. Jsou ale určeny výhradně do boxu a proto nemusí být nepromokavé. Zapínají se pod hrudí, mají popruhy pod břichem a pásek pod ocasem.

Univerzální deka pro koně na pastvu celoroční

Cestovní deky:
Cestovní deky koním poskytují ochranu během delších cest. Jsou lehké, savé a velice praktické. Nejčastěji používaným materiálem na ně je flees.

Odpocovací deky:
Tento druh dek se používá po těžkém výkonu a zabraňuje prochladnutí. Odsává veškerý pot a existují jak letní, tak zimní typy. Zapínají se hlavně na hrudi koně.

Letní deky:
Tvrzení, že jsou deky výhradou zimního období je mylné. Samostatnou kategorií jsou i deky letní. Ty samozřejmě neslouží k zahřátí zvířete, nýbrž k ochraně před dotěrným hmyzem a prachem (podobně jako cestovní deky).

Pláštěnky pro koně:
Pláštěnky pro koně mají jediný účel- chránit před deštěm a jsou tudíž nepromokavé.

Vložky pod deky:
Existují také vložky pod deky, které zabraňují odření od běžných dek.

Při výběru deky je nutné si pořádně rozmyslet, jaké účely by měla splňovat.

Patříš k milovníkům koní? Přečti si také miničlánek o nejmenším plemeni koně na světě, o Falabelle!


Chov ježků

5. října 2013 v 10:58 | Šárka Exnarová |  Další domácí zvířata
V dnešní době chov neobvyklých domácích zvířat prostě "letí" a tak není divu, že po ježkovi zatouží stále více lidí. Ne každý si ale uvědomuje, co tato roztomilá, píchavá kulička vlastně potřebuje.
Malé seznámení aneb ahoj, já jsem ježek:
Ježci dospívají průměrně ve věku čtyř měsíců a v zajetí se mohou dožít až osmi let. Jsou to většinou klidná, ale přesto aktivní zvířata (ocení možnost volného pohybu po bytě, dozor je každopádně nutný), která se nehodí k dětem. Nesmíme také zapomínat na to, že ježek je noční tvor a tak přes den potřebuje klid. Mezi nejoblibenější chované druhy patří ježek bělobřichý.

Bydlení:
Pro ježky se nejlépe hodí faunabox (popřípadě starší terárium) o velikosti minimálně 80cm (podle toho, jaký druh chováš). V boxu by neměla chybět dřevěná boudička, miska na žrádlo a ani prolézačka. Na dno je nutné vložit vhodnou podestýlku (např. piliny).
Krmení:
Jednoduchým způsobem krmením ježků jsou kočičí granule a konzervy. Důležitá je také jejich přirozená potrava- hmyz. Ten bychom měli podávat obden. Mouční červy by měli být jen občasným zpestřením.

Rozmnožování:
Jak už zde zaznělo, ježci dospívají ve věku kolem čtyř měsíců. Za rok můžeme očekávat 1-2 vrhy na samičku, březost trvá asi 35 dní a rodí se 2-7 mláďat.

5 mýtů o kočkách

2. října 2013 v 14:30 | Šárka Exnarová |  Kočky a koťata
Lidé zvířata odjakživa milují, ne vždy jim ale rozumí. V takových případech pak vznikají různé mýty a pověry. Toto je hitparáda největších mýtů o kočkách!

kočka, ilustrační foto

Mléko pro kočky

Mýtus:
Kočky ze všeho nejvíce milují mléko.

Pravda:
Chutné neznamená vždy zdravé a to platí nejen pro lidi. Kočka si mléka sice ráda napije, jenže po tom toho často lituje (stejně jako náš koberec). Může za to laktóza (mléčný cukr), která se kočkám špatně tráví a způsobuje jim tak průjem a zvracení.

A,B,C,D kočka přede

Mýtus:
Kočka přede, jen když je spokojená.

Pravda:
To sice ano, pouze to slovíčko "jen" tam trochu nesedí. Nové studie totiž dokázali, že kočky předou také při pocitu bolesti či nemoci (v tomto případě působí předení jako jakýsi "tlumič" bolesti). Předení má tedy více využití.

Mourovatá zrádkyně

Mýtus: Kočkám na svých páníčcích nezáleží.

Pravda:
Ano, kočky nejsou věrné jako psi, to však neznamená, že svého majitele nemají rádi. Jsou známi i případy, kdy se kočka za svým paničkem, který odjel na dovolenou, do konce vydala.

Jako kočka a pes

Mýtus: Psi a kočky nejdou dohromady.

Pravda:
Je to jen o zvyku. Z kočky a psa a z psa a kočky může být i dobrá dvojka (důkaz ZDE).

Černá kočka nosí smůlu

Mýtus: Černá kočka nosí smůlu.

Pravda:
Absurdní hloupost (snad ani nemusím psát proč). To už si můžeme rovnou myslet, že kočky jsou proměněné čarodějnice...


A jakému mýtu o kočkách jsi věřil/a ty?


Mrkající Byl jsi tu? Dej vědět! Mrkající